Ichiro Suzuki zatím v MLB nepoznal nevydařenou sezonu a ani ta letošní nebyla výjimkou. Ačkoliv Mariners byli možná největším zklamáním v celé MLB a nebyli schopní najít dlouhodobější formu, Ichiro předvedl svých tradičních 200 odpalů a tradičně byl také vynikajícím v obraně. Od jeho příchodu do MLB již uplynulo deset let, ale stále nebyla sezona, kde by nakonec neslavil ocenění za výkony v obraně. Ceny se dočkal díky hlasování manažerů všech klubů v Americké lize, kteří volí nejlepšího obranáře na všech postech a pouze ve vnějším poli nezohledňují pozici. Žádný manažer pak samozřejmě nemůže hlasovat pro své hráče.

Více Zlatých rukavic než Ichiro Suzuki získali již jen Roberto Clemente a Williey Mays, kteří pobrali oba dvanáct Zlatých rukavic, nicméně na to potřebovali daleko více sezon než Ichiro. Hlasování letos také přisoudilo ocenění několika hráčům, kteří jej dříve nedosáhli. Poprvé vyhráli Zlatou rukavici Robinson Cano, Carl Crawford a Franklin Gutierrez. Druhým nejúspěšnějším z letošního výběru, co do počtu zisků Zlatých rukavic, je Derek Jeter, jenž se dočkal ocenění popáté v kariéře. Ve vnitřním poli jej krom Canoa doplňují Evan Longoria na postu třetí mety a Mark Teixeira. Na pozici chytače byl vyznamenán potřetí Joe Mauer a jako nadhazovač podruhé Mark Buehrle, který letos předvedl pravděpodobně nejlepší obrannou hru celé sezony.

Výjimečným ale není jen Ichiro, také Mark Teixeira sahá po rekordech v MLB. Jeho kariérní úspěšnost v obraně, která vytváří průměr .99643, je z aktivních hráčů vůbec nejlepší. Letos udělal pouhé tři chyby při 1310 hrách v obraně a díky tomu dosáhl průměru .998. To je vůbec druhý nejnižší průměr ze všech prvních met v MLB, jeho počet chyb je pak druhým nejnižším. Význam své role si uvědomuje i samotný první metař Yankees. „Vždy chcete pálit co nejlépe, ale když se nedaří, je potřeba to vykompenzovat na hřišti. Jeden strikeout zápas neovlivní, ale jedna velká chyba v obraně s běžcem na metě v deváté směně může být tím, co rozhodne o vítězi a poraženým,“ říká Teixeira.

S tím také souhlasí Mick Kelleher, který se u Yankees soustředí právě na hru vnitřního pole. Více se ale zaměřil na Dereka Jetera, který se loni stal nejstarším držitelem Zlaté rukavice od roku 1970 a dnes ocenění opět potvrdil. Porazil daleko mladší Alexeie Ramireze, Elvise Andruse a Cliffa Penningtona. „Hraje na nejvyšší úrovni. Ať už odehrává snadné odpaly po zemi, které letí přímo k němu, dvojauty, popauty na hranici vnějšího pole, nebo nebezpečné míče, které musí hrát přes ruku, poradí si prostě se vším. Ať od něj tým potřebuje v obraně cokoliv, tak to zahraje. Zkuste najít kohokoliv lepšího, mě nenapadá nikdo,“ chválí Jetera Kelleher.

Výběr manažerů nijak zvlášť nepřekvapil, i když po ocenění koukal třeba také Orlando Hudson z Minnesoty, který podával stabilní výkony na postu druhé mety a měl velice podobná čísla, jako Robinson Cano. Nakonec se ale raduje hráč Yankees, který letos zažil nejlepší sezonu kariery. „Jako hráč vždy chcete dosáhnout Zlaté rukavice nebo ocenění MVP. Pracujete tvrdě a chcete se stát jedním z nejlepších hráčů v soutěži. Výsledné ocenění vás pak nutí pracovat ještě více. Mám opravdovou radost,“ říká Robinson Cano.

Ve vnějším poli se ale menší překvapení objevila. Ohromným zklamáním je volba manažerů pro Toriiho Huntera, který patřil mezi nejlépe bránící hráče v MLB a do trojmístného zastoupení vnějšího pole se nevešel. Také Adam Jones si dělal naděje, ze hry nebyl ani Brett Gardner. Nakonec byl kromě Ichira vyznamenán další vnější polař Mariners Franklin Gutierrez, který obdržel cenu poprvé v kariéře. Torii Hunter si tak musí na svojí desátou Zlatou rukavici počkat. V jeho pětatřiceti letech již ztrácí rychlost na hru ve středním poli a tak byl přesunut do pravého pole, na což si musí zvyknout. Sám si ale uvědomuje, že to byl rozumný krok.

„Hraní ve středu pole znamená mnoho běhání, v minulých sezonách jsem to zvládal lépe, než letos. Moje výbušnost se ztratila. Nebyl jsem to já, když jsem hrál. Stále jsem zvládal mnoho odpalů dobíhat, ale už to není ono. To mě opravdu bolí, vlastně jsem dříve uvažoval tak, že skončím, až nebudu schopný hrát střední pole. Ale občas je potřeba přehodnocovat své názory. Dříve jsem miloval hraní ve středním poli více, než hru samotnou. Po letošním přesunu do pravého pole a přenechání středu Bourjosovi jsem zjistil, že to cítím naopak. To je pro mě opravdu významné. Bylo těžké vzdát se své role, ale vím, že je to pro dobro týmu. Peter odvádí skvělou práci a já se mu snažím pomáhat a radit, aby se zlepšoval,“ vysvětluje Hunter.

Pokud tedy bude chtít dosáhnout desáté Zlaté rukavice, bude muset předvádět tak dobré výkony v pravém poli jako Ichiro. Díky němu a Gutierrezovi mají Mariners v oceněních dva zástupce, stejně na tom jsou ale i Rays. Evan Longoria získal cenu již podruhé v kariéře, poprvé se mezi obrannou elitou objevil Carl Crawford. Ten je nadále centrem velkých spekulací ohledně odchodu do jiného týmu. Přesto si našel čas na vyjádření, že má z ocenění ohromnou radost, protože s ním vůbec nepočítal. Podle expertů má také díky své rychlosti a výbušnosti potenciál na to, aby cenu vyhrál ještě několikrát, je však otázkou, v jakém týmu a jestli na postu levého, nebo středního vnějšího polaře. Nyní je na řadě vyhlásit vítěze také v Národní lize, ti se dočkají cen dnes, předají se také pálkařské ceny Silver slugger.

Přehled oceněných
C - Joe Mauer
1B - Mark Teixeira
2B - Robinson Cano
SS - Derek Jeter
3B - Evan Longoria
OF - Ichiro Suzuki
OF - Carl Crawford
OF - Franklin Gutierrez
P - Mark Buehrle

Přehled nejlepších her letos oceněných hráčů

Sestřih obranných her Evana Longorii a Carla Crawforda

Newyorská zlatá trojice

Vnější pole Mariners

Vynikající obranné zákroky Joea Mauera

Přehled nejlepších her Marka Buehrleho