Cena pro mladíčka roku byla letos tradičně udělována na základě hlasů novinářů. Každý vybere podle svého uvážení tři nejlepší nováčky, nejlepší pak díky jeho hlasu získá pět bodů, druhý tři body a třetí jeden bod. Feliz měl proti sobě jako hlavního protivníka Austina Jacksona z Detroitu, nakonec jej ale porazil o více jak 20 bodů. Rozhodnutí navíc není možné zpochybňovat, i když Jackson zažil vynikající sezonu. Feliz nejen, že dostal svůj tým do playoff, ale navíc překonal rekord nováčků v počtu úspěšně uzavřených zápasů. Pro Texas se stal prvním takto oceněným hráčem od roku 1974.

„Je to úžasné. Musím poděkovat svým spoluhráčům, byla to vynikající sezona, vydařený rok. Byl jsem opravdu poctěn, když jsem ocenění přijímal a jsem velice hrdý.“ I když bylo všeobecně očekávané, že Feliz cenu převezme, mladý closer přiznává mírné překvapení. „Když sezona skončila, vrátil jsem se domů do Dominikánské republiky a vůbec nad tím nepřemýšlel. Jak jsem ale poslední dny četl noviny, dozvěděl jsem se, že jsem jedním z hlavních adeptů. Jsem opravdu rád, že jsem cenu získal,“ říká Feliz.

Přesto je pro něj nejhezčím momentem sezony postup do Světové série. „Největší úspěch pro mě je dostat se takto mladý do Světové série. To je pro mě největší moment. Byla to skvělá sezona, děkuji Bohu, že se stalo tolik dobrých věcí. Nejen v baseballu, ale navíc se mi narodila dcera. Hrajeme ve skvělém klubu, máme maximální podporu vedení a také dobrý kolektiv. Děkuji také spoluhráči Franku Franciskovi, který mi hodně pomáhal během roku. Byla to sice dlouhá sezona, ale zvládl bych hrát i déle. Příští rok se na sobě budu snažit ještě více pracovat,“ zakončil Feliz.

Vzpomínaný Francisco měl být pro letošní sezonu closerem, a také tak začal, po několika nekvalitních výkonech však byl posunut do role setupa. To nakonec možná rozhodlo o dobrém výsledku celé sezony. Chvála tak patří hlavně Ronu Washingtonovi, který se nebál dát příležitost tak mladému hráči na tak důležité a psychicky náročné pozici. Feliz ale nezklamal, jeho fastball se pohyboval v rozmezí 95-100 mph a stal se hlavní zbraní mladého Dominikánce. I díky němu vystrikeoutoval 71 hráčů v bezmála 70 směnách a ohromující je hlavně jeho minimální počet pokažených savů.

Celkově Feliz dosáhl čtyřiceti úspěšně uzavřených zápasu, tedy více, než se povedlo jakémukoliv nováčkovi před ním. Navíc má Feliz mimořádnou úspěšnost – vezmeme-li všech 127 nadhazovačů, kteří dosáhli minimálně 40 savů v jedné sezoně, Feliz patří mezi pouhých 23, kterým se to povedlo s méně jak třemi pokaženými. Průměrně během devíti směn pustil na metu 8,57 pálkařů, což je čtvrtý nejlepší průměr mezi všemi relievry v Americké lize.

V Národní lize triumfoval chytač Buster Posey a také se stal pro svůj tým prvním oceněným po velice dlouhé době. Posledním giantským nováčkem roku byl John Montefusco v roce 1975. Prioritou pro něj však letos bylo playoff. „Na konci roku jsem se soustředil pouze na výhru v playoff. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem si nedělal naděje na trofej poté, co jsme triumfovali,“ říká Posey. Mladý chytač měl za hlavního soupeře Jaysona Heywarda, který do MLB vlétl raketovou rychlostí a dokonce byl zvolen do Utkání hvězd MLB.

Poté se však Heyward zranil a nakonec nedosahoval tak dobrých čísel jako Posey. Dalším adeptem byl mladý nadhazovač Jaime Garcia, který doplnil již tak vynikající rotaci Cardinals. Nakonec Posey vyhrál, stejně jako jeho mladý kolega z Americké ligy, naprosto dominantně. Posey se dostal do MLB teprve 29. května, přesto se ve většině statistik dostal mezi nejlepší nováčky. Díky 18 homerunům byl na děleném pátém místě, 67 stažených bodů mu zajistilo čtvrté místo, v pálkařském průměru díky vynikajícím číslům (.305) dominoval. Skvělé měl také statistiky slugging (.505) a pálkařský průměr s hráči ve skórovacích pozicích (.312).

Posey se díky výkonům stal skutečným fenoménem San Franciska, čemuž pomohl hlavně vynikající řadou 21 zápasů s minimálně jedním odpalem hned po svém vstupu do MLB. Také pomohl v obraně – dokázal zamezit sedmatřiceti hráčům v krádežích a navíc byla ERA klubu s Poseym za domácí metou pouhých 3.18 (celkově měli Giants 3.36). V playoff se stal vůbec prvním nováčkem v historii, který pálil na pozici čtvrtého pálkaře. Startoval navíc ve všech zápasech a měl výborný pálkařský průměr .288. Stal se také teprve čtvrtým nováčkem v historii, který odpálil homerun ve Světové sérii.

Jeho hlavní protivník Jayson Heyward měl nakonec 18 homerunů a 72 stažených bodů, průměr na pálce ale .277. Je potřeba také přihlédnout k tomu, že Heyward naskočil do 142 zápasů, zatímco giantský chytač pouze do 108. Posey tedy hrával i předtím, než byl vyměněn Bengie Molina. To však bylo proto, že nastupoval na první metě, kterou také bravurně ovládá. Když vezmeme výkony od doby, kdy se přesunul na pozici chytače, tak měli Giants kladnou bilanci 46 výher a 29 proher. Celkově od jeho příchodu do MLB 62 výher a 43 proher. Posey se tak stal jedním z hlavních tahounů Giants za postupem do playoff a později také do Světové série.