Letošní souboje Texasu Rangers a St. Louis Cardinals ve Světové sérii přinesly mnoho zajímavého. První zápas získali po dramatickém průběhu Cards, ve druhém však zklamal jinak velmi jistý closer Jayson Motte. Rangers využili jeho špatných nadhozů a stali se prvním týmem po deseti letech, který otočil utkání Světové série v deváté směně. Ve třetím utkání se předvedl zejména Albert Pujols – jen dva hráči před ním dokázali odpálit tři homeruny v jednom utkání Světové série. Čtvrtý a pátý zápas ovládli hráči Texasu. Nejvíce se vyznamenal Derek Holland, kterému chyběly dva auty do shutoutu. V obou zápasech byli hráči St. Louis nebývale impotentní a připsali si dohromady jen dva doběhy.

Nejnezapomenutelnější okamžiky přesto přineslo až šesté utkání. Ač Rangers vedli o dva runy jak v deváté, tak v desáté směně, nedokázali utkání vyhrát. V obou směnách texaským nadhazovačům sice chyběl jeden jediný strike ke kýženému poslednímu autu, ale ani ten není snadné získat proti nevzdávajícím se hráčům St. Louis. V desáté směně srovnal skóre veterán Lance Berkman, hrdinou se však stal David Freese. Třetí metař Cards prakticky sebral trofej z rukou soupeřů triplem v deváté směně, navíc jim také vlastnoručně pohřbil veškeré naděje ve směně jedenácté – ideálně načasovaný odpal znamenal homerun do dalekého středu vnějšího pole a radost mohla propuknout.

Pro St. Louis to však neznamenalo nic jiného než pouhou naději. Přesto pozitiva jednoznačně převažovala – sedmý zápas hráli Cards před domácím publikem, díky odkladu jednoho zápasu mohl nastoupit hvězdný Chris Carpenter a hlavně, Texasané měli pouze jednu noc na překousnutí neuvěřitelné ztráty trofeje. I proto vstup do utkání každého šokoval – Carpenter naprosto nezvládal kontrolu svých nadhozů a ihned povolil Texasu dvojbodové vedení. S čím si však Rangers neporadili, byl nezastavitelný David Freese.

Nadhazovač hostů Harrison pustil na metu jak Pujolse, tak Lance Berkmana, což dalo Freesovi velkou naději na snížení a nejlepší hráč celé série se nemýlil – další vynikající odpal do vnějšího pole znamenal srovnání na 2-2. Vývoj utkání velmi pomohl Chrisu Carpenterovi, od druhé směny prakticky neměl problém a do konce svého působení v utkání nepustil žádný doběh, podobně si počínali i náhradní nadhazovači. Díky homerunu Craiga se navíc Carpenter dostal po několika směnách do vedení a pomohli také nadhazovači soupeře.

Ti dokázali během jedné směny pustit dva doběhy, aniž by soupeř zaznamenal jediný odpal (3x meta zdarma a 2x trefení pálkaře). Cardinals tak získali pohodlný náskok a bezpečně odházeli zbytek utkání. Ve chvíli, kdy Motte zaznamenal třetí aut a Craig chytil míček do rukavice, propukly v Missouri ohromné oslavy. Hráči podceňovaného a zraněními indisponovaného týmu šokovali celé Spojené státy, překonali sami sebe v neuvěřitelném představení a získali jedenáctý triumf v historii úspěšného klubu. Chris Carpenter si připsal během playoff neuvěřitelné čtyři výhry, hrdinou byl přesto Freese.

Oslavy hráčů Cardinals

Osmadvacetiletý odchovanec Cardinals zlomil historický rekord v celkovém počtu stažených bodů v playoff (připsal si nevídaných 21) a byl oceněn trofejí MVP Světové série (Cena pro nejužitečnějšího hráče). O týden dříve byl navíc vyhlášen MVP také za výkon ve finále Národní ligy, což se před ním povedlo pouze pěti hráčům. Největšího uznání se dočkal především za heroický výkon v šestém utkání. „Ukázal národu a celému světu, jak se má člověk chovat pod tlakem,“ komentuje počínání svého svěřence trenér pálkařů Mark McGwire.

„Jeho švih je naprosto vynikající, ale hlavně mu v žilách koluje led. To je dar od Boha, nemůžete jen tak někomu říct, jak se zachovat ve stresové situaci. On je však vždy klidný, nepřipouští si tíhu okamžiku a předvede to nejlepší,“ zakončil legendární pálkař, jenž během své hráčské kariéry dosáhl neuvěřitelné mety 600 homerunů. Sám Freese si však stále stěží připouštěl, co v noci dokázal. „Zatím cítím jen obrovskou radost, ale pomalu to na mě doléhá. Myslím uvědomění si toho, co jsme tu dnes dokázali, co to vše znamená,“ brebentil v návalu emocí Freese.

„Měl jsem v kariéře několik dní, kdy jsem už ani nevěřil, že bych se mohl jen přiblížit MLB a profesionálnímu baseballu. Jsem zde díky lidem, které mám kolem sebe. Věřili ve mě, samozřejmě nejen v baseballu a pomohli mi dostat se až sem. Po tom, co jsme tu dokázali, jsem opravdu šťastný,“ dodal Freese. Nadějný třetí metař zápas opět nedohrál kvůli taktickému střídání Tonyho La Russy, jenž zas a znovu nasazoval na jeho post obránce Descalsa. A právě správná rozhodnutí legendárního kouče přinesla klubu úspěch.

La Russa předvedl historicky nejvíce střídání nadhazovačů během jednoho playoff. Dohromady vyměnil nadhazovače na kopci pětasedmdesátkrát, což překonává dřívější rekord o neuvěřitelných třináct střídání. I to je však nedílná součást úspěchu. Mark Rzepczynski často přicházel pouze na soupeřovy leváky, žádný mu však neodpálil. Pinch hitteři měli vysokou úspěšnost - vždyť Craig rozhodl první zápas a stejný příběh se mohl opakovat i ve druhém. La Russa tak opět předvedl kroky, které zprvu málokdo pochopil a nakonec vyšly jako geniální. Do své mimořádně úspěšné kariéry si tak může připsat již třetí výhru Světové série.

„Bylo to ohromné,“ pokouší se popsat své zážitky La Russa. „Byli jsme na pokraji vyřazení zápas co zápas, noc co noc. Vyhrávat utkání takto na poslední chvíli je nesmírně náročné, ale úspěch je pak o to sladší. Charakter tohoto týmu převyšuje vše, s čím jsem se kdy setkal. Navíc zde máme více talentu, než si veřejnost myslí – letos nás trápila zranění,“ dodal trenér St. Louis. La Russa naráží hlavně na zranění Adama Wainwrighta, jenž letos neodházel jediný zápas. Carpenter jej však nevídaným způsobem zastoupil a stal se vítězem i v posledním utkání, což nezapomněl vyzdvihnout Lance Berkman.

„Nelze dostatečně vyjádřit, jak moc dobrý je. Ani jedno dobré slovo není zbytečné. Jakým způsobem se připravuje na utkání, studuje jednotlivé pálkaře a neustále kouká do svých materiálů. Díky tomu pak může být tak sebejistý. Jeho kontrola je naprosto neuvěřitelná, je to opravdu mimořádný nadhazovač,“ vysvětluje Berkman, který v pětatřiceti letech získal svůj první prsten za výhru Světové série. „Jsme šampioni, je to opravdu neuvěřitelné. Nikdo to neočekával, nikdo nám nevěřil a o to je ten úspěch sladší. Myslím, že v Hollywoodu by se museli dlouho snažit, aby napsali lepší příběh. St. Louis je baseballové město a lidé dostali, po čem toužili,“ zakončil oblíbený vnější polař.

St. Louis tak zakončilo neuvěřitelnou jízdu v letošní sezoně. Na přelomu července a srpna ztrácelo na účast v playoff více než deset výher, přesto se v posledním 162. utkání hráči dokázali do říjnových klání kvalifikovat. Vyřazení nejlepšího týmu základní části z Philadelphie napovědělo, že se s Cardinals musí počítat, přesto byla celková výhra naprosto šokující. Tony La Russa a vynikající tým trenérů v čele s Davem Duncanem tak opět potvrdil, že v baseballu rozhoduje více než jen počet hvězd. Naopak manažer Rangers Ron Washington má po několika rozpačitých rozhodnutích máslo na hlavě. Texaští tak podruhé v řadě nedokázali uspět a nezbývá jim nic jiného, než doufat, že se nejednalo o poslední příležitost. V táboře St. Louis nyní zůstává nezodpovězena poslední otázka – bude v klubu budoucí člen Síně slávy Albert Pujols i příští rok?

Tony La Russa s trofejí pro vítěze WS