V dnešní společnosti jsou některé z nejlepších věcí právě ty, které zůstávají po desetiletí stejné. Nejlepší přiklad toho je klasický stadion Fenway Park, který stojí v Bostonu, hlavním městě státu Massachusetts, již od roku 1912. Je to nejstarší ballpark, který je stále využívaný pro zápasy Major League a stále si udržuje ty stejné charakteristické rysy které měl když byl otevřen. Historie Red Sox sahá až do roku 1901, kdy se stali prvními členy Americké ligy. První stadion Red Sox, tehdy ještě nazývaní Boston Somersets, byl postaven na Huntington Avenue, a nesl název Grounds. Tento roztřesený dřevěný ballpark měl kapacitu pro jedenáct tisíc diváků. Somersets se na roky 1903 až 1906 přejmenovali na Boston Pilgrims a od roku 1907 tento tým nese již název Boston Red Sox. Kvůli nebezpečí ohně a sporům o to že na stadionu musejí hrát spolu s Bostonem Braves, se majitel Red Sox rozhodl vybudovat úplně nový stadion. Taylor koupil levnou půdu na místě zvaném „Fens“ a začal zde budovat nový stadion. Budování nového stadionu zvedlo celkovou hodnotu týmu a tak se Taylor rozhodl prodat tým ještě před dokončením stadionu. Kupci byli Jim McAleer a Robert McRoy. Budovaní samotného stadionu započalo v září roku 1911 a samotná výstavba trvala necelý jeden rok. Stadion pro 27 tisíc fanoušků pojmenovaný „Fenway Park“ byl z velké části vybudovaný z oceli a betonu a měl pouze jednu úroveň sedadel. Dřevěné nekryté tribuny byli umístěné v pravé, střední a levé části zadního pole. Průčelí a fasáda stadionu byla z červených cihel. Fenway Park byl oficiálně otevřen 20. dubna roku 1912 a jeho orginální rozměry byli 314 stop v levém poli, 488 stop ve středním poli, a 321 v pravém poli. Až do roku 1934, byla v levé části zadního pole umístěna Duffy-Cliffova 10 stop vysoká hráz.

Dvacátá léta devatenáctého století nebyla však pro klub z Fenwaye příliš příznivá, Babe Ruth byl prodán do Yankees a tým byl později také prodán. V roce 1926 přišel požár a dřevěné nekryté tribuny v levém zadním poli lehli popelem a nebyli již znovu obnoveny. Ať tak či onak, příhodnější čas přišel na Fenway když tento tým koupil v roce 1933 Thomas A. Yawkey. Renovace stadionu začali velice brzy. Duffy-Cliffova hráz byla odstraněna, dřevěná sedadla v pravém s centrálním poli byla odstraněna a nahrazena betonovým stáním a celá hlavní tribuna byla zvětšena. Počet míst k sezení se také zvýšil z dvaceti sedmi tisíc na třicet tři tisíc. A dále byl přidán nejvýznamnější rys ballparku, třicet sedm stop vysoká zeď v levém poli. Zeď byla pokryta reklamami a ve spod byla ručně ovládaná výsledková tabule. V lednu 1934 však tragický oheň zcela poničil většinu stavby, avšak stadion byl kompletní a po náročných opravách byl v dubnu roku 1934 znovu otevřen.

Skrz dlouholetou historii stadionu, na něm byli provedený drobné úpravy. V roce 1936 byla umístěna dvacet tři stop vysoká síť do levého zadního pole, aby zabránila rozbíjení oken v blízkých obchodech. V roce 1940 byli zřízeny v pravém zadním poli bullpeny přímo mezi tribunami a hřištěm. „Zelené monstrum,“ bylo vytvořeno v roce 1947 kdy byli odstraněny reklamy a zeď byla přemalovaná tmavě zelenou barvou. První noční zápas na Fenwayi byl odehrán roku 1947. Po roce 1975 byla za jeden a půl milionu dollarů vybudovaná nová výsledková tabule, která byla umístěna za nekryté tribuny v centrálním zadním poli a novinářké lože byli zvětšené a kompletně prosklené. Ve stejný rok byla i přebudovaná vrchní část „Zeleného monstra,“ která byla nahrazena tvrdým plastovým povrchem. V roce 1980 nahradili luxusní boxy starou novinářskou lóži. Dále bylo vytvořeno sezení podél části střechy, a byla tak vytvořena horní paluba skládající se z několika řad k sezení. Nové tmavě zelené a červené plastové sedadla nahradily staré dřevěné sedadla.

V roce 2002 byl klub prodán Johnu Henrymu, Tomovi Wernerovi a Larrymu Lucchinovi. Před prodejem týmu proběhla diskuze o stavbě nového Fenway Parku. Tento ballpark byl plánovaný tak, aby měl stejné charakteristické rysy jakými je Fenway Park známý, ale aby se tam i přidalo více moderních a luxusních prvků. Ať tak či onak, současní vlastníci jsou příliš konzervativní a jsou pro klasické zlepšování současného Fenway Parku. Od roku 2003 jsou na Fenwayi prováděná zlepšení a aktualizace stadionu. Slavná sedadla na „Zeleném monstru“, 250 jich bylo přidáno na vrchol monstra, a umožňují tak sledovat hřiště z pěkné výšky. V roce 2004 byla přidána sedadla na vrcholu střechy v pravém poli. O dva roky později byl otevřený .406 klub, a byl přejmenovaný na EMC Club. Dodatečně bylo přidáno 400 klubových sedadel nad EMC Club a tato úroveň sedadel byla pojmenována State Street Pavailion. Počet míst k sezení se tak zvedl na třicet osm tisíc. Před sezónou 2008 proběhla na Fenwayi další aktualizace. Aktualizace zahrnovala expanzi State Street Pavailion s osmi sty novými sedadlami a novým Coca-Cola klubem, lokalizovaných u střetu hlavní tribuny se Zeleným monstrem. Celoroční restaurace a bar byli přidány pod tribunou v zadní části centrálního pole. Toto vylepšení umožňuje fanouškům sledovat hru přímo z restaurace, bez jakýchkoliv oken či dveří. Poslední renovace na Fenway Parku byla dokončena před sezónou 2009 a došlo při ní k výměně sedadel na hlavní tribuně ve spodních částech. Kapacita Fenway Parku je nyní 36 945 pro odpolední zápasy a 37 373 pro noční zápasy. Tento počet sezení se mění hlavně proto že je odpoledne využívaná plachta na tribunách v centrálním poli, z důvodu aby pálkaři dobře viděli míček při nadhozu. Vedení Red Sox oznámilo že v budoucnu kapacita Fenway parku nepřesáhne čtyřicet tisíc míst.

Ačkoliv je Fenway Park nejstarší v Major League Baseball, je to také nejvíce milovaný ballpark v USA. Nadšená a vzrušující atmosféra na Fenwayi je opravdu jedinečná. Pokaždé před zápase je silnice Yawkee uzavřena pro automobily a tak si fanouškové mohou v celé míře vychutnat příchod na stadion, mohou se těšit z živé hudby, velkého výběru jídel a být ve společnosti ostatních fanoušků Red Sox. Vládne tu opravdu baseballová atmosféra.

Doporučuji zhlédnout celé video, zhruba od páté minuty je vidět zpěv fanoušků v sedmé směně. :)