Skupina investorů vedená clevelandským stavitelem lodí Georgem Steinbrennerem zakoupila tým na začátku roku 1973. Během roku vyplatil všechny své společníky a stal se jediným majitelem týmu. Jedním z hlavních cílu pro Steinbrennera byla rekonstrukce stadiónu, který od roku 1960 postupně stárl. Původně navržená rekonstrukce dle CBS, ale nebyla možná. A to proto, že tým během ní někde potřeboval hrát a Mets nechtěli svůj Shea Stadión dát k dispozici. Byl tedy navrhnut nový stadión v Meadowlands, tedy přes řeku. Nakonec do hry vstoupil v roce 1972 starosta New Yorku John Lindsay a město koupilo stadión a začalo s dvouletou renovací. Díky tomu, že město vlastnilo i domácí stánek Mets, tak měli Yankees během rekonstrukce kde hrát. Rekonstrukce zmodernizovala vzhled stadiónu a upravila místa k sezení.

Po sezóně 1974 uskutečnil Steinbrenner přestup, který začal moderní věk volných hráčů. Z Oaklandu získal hvězdného Jamese „Catfish“ Huntera, který se tímto podpisem stal nejdražším nadhazovačem vůbec. V polovině roku 1975 získal Steinbrenner do týmu Billyho Martina jako manažera. V roce 1976 se Yankees po dlouhé době vrátili do Světové série, ale zde byli smeteni známou „ Velkou červenou mašinou“ ze Cincinnati.

Po sezóně 1976 Steinbrenner získal do týmu hvězdu z Oaklandu Reggieho Jacksona. Během jarní přípravy si Jackson znepřátelil spoluhráče svými výroky o kapitánovi Munsonovi. Také neměl nejlepší vztah s trenérem Martinem, který dříve trénoval Tigers a ti byli vyřazeni v roce 1972 z playoff právě Jacksonovými Athletics. Jackson, Martin a Steinbrenner měli neustálé spory. Martin bude vyhozen a přijmut celkem pětkrát během následujících třinácti let. Tyto konflikty v kombinaci s neurvalými fanoušky Yankees pozdních 70. let a nehostinným prostředím Bronxu, daly vzniknout jménu Bronx Zoo, který se používal jak pro stadión, tak pro celou organizaci. I přes roztržky Jackson zářil ve Světové sérii roku 1977. Zaznamenal 3 homeruny v jednou zápase a v součtu 4 homeruny ze 4 po sobě následujících nadhozů od 4různých nadhazovačů. Jackson díky tomuto skvělému výkonu získal titul MVP Světové série a také přezdívku „Mr. October“.

V druhé polovině 70. let byl souboj o vítězství v divizi mezi Red Sox a Yankees vždy velmi těsný. V padesátých a začátku šedesátých let jasně dominovali Yankees. Během pozdních šedesátých a začátku sedmdesátých let vedl Boston celou ligu a Yankees se museli spokojit s druhým místem.

14. července 1978 měli Yankees ztrátu na Boston 14,5 vítězství. Yankees se ale vydali na dlouho vítěznou šňůru. Když se na začátku září utkali v klíčové čtyř zápasové sérii s Bostonem, měli ztrátu jen 4 vítězství. To co následovalo v sérii je známo jako „Bostonský masakr“ a Yankees smetli Red Sox výsledky 15–3, 13–2, 7–0 a 7–4. Třetí zápas, byl shutout hozený „Louisianským bleskem“ Ronem Guidrym, který vedl ligu s devíti shutouty, bilancí 25-3 a 1.74 ERA. Guidry zakončil sezónu s 248 strikeouty, ale nadhazovač Angels Nolan Ryan jich zaznamenal 260 a připravil tak Guidryho o tzv. Triple Crown, tedy vítězství ve třech hlavních kategoriích (vítězství, ERA a strikeouty). Yankees nakonec získali vítězství v divizi v rozhodujícím 163. zápase sezóny.

Ve finále AL Yankees potřetí za sebou vyřadili Athletics a ve Světové sérii se opět utkali s Dodgers. Po prvních dvou prohrách v Los Angeles vyhráli doma všechny tři zápasy a následně i šestý zápas na hřišti Dodgers. Tento titul byl již dvaadvacátý.

Během sezóny 1979 se v týmu vyskytly určité změny. Dřívější vítěz trofeje Cy Young closer Sparky Lyle byl vyměněn do Texasu Rangers za skupinu hráčů, mezi nimi byl i Dave Righetti. Z Dodgers přišel Tommy John (ano, ten Tommy John, co jako první podstoupil revoluční chirurgický zákrok a ten je po něm pojmenován). Luis Tiant přišel z nenáviděných Red Sox, aby vylepšil rotaci a během sezóny byl nahrazen trenér Bob Lemon Billy Martinem.

70. léta neskončili pro Yankees šťastně. 2. srpna 1979 zemřel kapitán Yankees Thurman Munson. Munson zemřel ve svém soukromém tryskovém letadle při tréninku přistání. Čtyři dny na to letěl celý tým na pohřeb do Cantonu v Ohiu, i přesto, že později téhož dne hráli s Athletics. Trenér Martin prohlásil, že pohřeb je mnohem důležitější a nestará se o to, jestli se včas vrátí. Bobby Murcer, blízký Munsonův přítel, byl vybrán, aby na pohřbu pronesl projev. V následném celonárodně vysílaném a emotivním zápase používal Murcer Munsovo pálku a zaznamenal všech 5 bodů v dramatickém vítězství 5-4. Výstroj Thurmana Munsona visela jako smutná vzpomínka na kamaráda ve skřínce nejen před tímto zápasem, ale i mnoho dalších, než byla přesunuta do Síně slávy. Číslo 15, které Munson používal, bylo vyřazeno.

Sezóna 1980 přinesla další změny do týmu Yankees. Martin byl opět vyhozen a na jeho místo přišel Dick Howser. Chris Chambliss byl vyměněn do Toronta za chytače Ricka Ceroneho. Díky Howserovo nátuře nedělat žádné bláznovství , Reggie Jackson dosáhl pálkařského průměru .300 poprvé a naposledy v kariéře a k tomu přidal 41 homerunů. V hlasování o nejužitečnějšího hráče skončil druhý za Georgem Brettem z Kansasu. Yankees vyhráli 103 zápasů a divizi s náskokem tří vítězství před Orioles, ale ve finále Americké ligy byli smeteni Kansasem.

Po sezóně podepsali Yankees na 10 let Davida Winfielda. Yankees vyhodili Howsera a jeho místo přebral Gene Michael. Pod vedením Michaela Yankees vedli svou divizi, dokud nepřišla stávka v červnu 1981. V druhé půlce sezóny se nedařilo Yankees pod vedením Boba Lemona, který nahradil Michaela. Díky rozdělené sezóně se v playoff Yankees utkali s vítězem druhé půlky sezóny Milwaukee Brewers. Poté co je vyřadili v pěti zápasech se utkali s Athletics pod vedením Billyho Martina. Na ty stačili jen tři zápasy a tým byl opět ve Světové sérii. Zde Yankees v prvních dvou zápasech porazili Dodgers, ale následně prohráli čtyři zápasy v řadě a Dodgers si tak připsali první titul od roku 1965.

Následně po prohře s Dodgers ve Světové sérii 1981 měli Yankees nejdelší období bez playoff od roku 1921. Yankees let osmdesátých, vedeni hvězdným prvometařem Donem Mattinglym, měli nejvíce výher ze všech týmů, ale titul nezískali žádný. Tým měl výkonnou ofenzívu, kde s Mattinglym hráli Dave Winfield, Rickey Henderson, Mike Pagliarulo, Steve Sax a Jesse Barfield. Bohužel na kopci to bylo výrazně slabší. V roce 1985 dosáhl Ron Guidry bilance 22-6, ale problémy s rukou měly za následek pokles výkonnosti v následujících třech letech.

Tým byl blízko k vítězství divize v letech 1985 a 1986, ale nakonec z toho byla jen druhá místa. V roce 1987 skončil tým v divizi čtvrtý a rok nato dokonce poslední, i když obě sezóny byl po půlce na prvním místě. I přes neschopnost vyhrát titul a chybějící účasti v playoff měli Yankees nejlepší bilanci z týmů během osmdesátých let. Mezi lety 1989-1992 měli zápornou bilanci a v roce 1990 dokonce skončili jako poslední v Americké lize, což se nestalo od roku 1966.

1. července roku 1990 se stal nadhazovač Andy Hawkins prvním v historii Yankees, kdo odházel zápas bez zaznamenaného odpalu a přesto prohrál. Po erroru třetího metaře, dvou metách zdarma a dalším erroru zaznamenal soupeř 4 body a prohra 4-0 znamenala největší rozdíl ve skóre v zápase, kde vítěz nedal jediný odpal.

Slabé výsledky let osmdesátých a začátku devadesátých se ale měly brzy změnit. Steinbrenner si najal Howarda Spiru, aby odhalil určité informace a tím poškodil Davea Winfielda. Fay Vincent, komisionář ligy, suspendoval Steinbrennera ze dne na den a ten se nesměl věnovat každodennímu řízení klubu. Tato změna umožnila vedení klubu začít pracovat na vlastních talentech a ne jen kupovat předražené hráče, ze kterých bylo pramálo užitku. Tým rozvinul řádně svůj systém farem a vzešli z něj takoví hráč jako Bernie Williams, Derek Jeter, Andy Pettite, Mariano Rivera a Jorge Posada. První úspěch přišel v roce 1994, kdy měli Yankees nejlepší bilanci v Americké lize, ale stávka sezónu ukončila a zhatila tak nejlepší šanci Mattinglymu na Světovou sérii.

Po sezóně 1995 nahradil Showaltera Joe Torre. Torre měl pouze průměrnou kariéru jako trenér v Národní lize a rozhodnutí bylo zpočátku zesměšňováno. Ale jeho klidná nátura se ukázala jako vyhovující a Torre vydržel na pozici trenéra pod Steinbrennerovým vlastnictvím ze všech nejdéle.

Rok 1996 byl svědkem vzestupu tří hráčů, kteří budou tvořit jádro týmu do budoucna. Nováček Derek Jeter, nováček Jorge Posada a druhým rokem hrající pozici setupu Mariano Rivera, který se v roce 1997 stává closerem. Za pomoci těchto mladých hráčů vyhrávají Yankees po patnácti letech divizní titul. V playoff nejdříve vyřazují Texas Rangers, následně Baltimore Orioles a ve finále otáčejí nepříznivý vývoj, poráží obhajující šampiony z Atlanty a po osmnácti letech získávají titul. Další rok vypadávají v prvním kole playoff s Indiány a pozice generálního manažera se ujímá Brian Cashman.

Yankees roku 1998 jsou široce známy jako jeden z nejlepších týmů baseballové historie. 114 vítězství během základní části bylo rekordem Americké ligy. A v kombinaci se zápasy playoff se rekordem celé MLB stalo 125 vítězství. Yankees ten rok vyhráli Světovou sérii nad San Diegem Padres. Během roku 1998 hodil za Yankees čistou hru David Wells a v roce 1999 se to podařilo napodobit Davidu Coneovi. Yankees následně vyhrávají i Světové série 1999 a 2000.

V roce 2001 porážejí Yankees v playoff Athletics a Mariners, ale ve Světové sérii podléhají Arizoně Diamondbacks poté, co se Riverovi nepodaří zavřít devátou směnu sedmého zápasu. V roce 2002 mají Yankees opět nejlepší bilanci v celé AL a to 103-58 a sezóna byla vyšperkovaná výkonem druhometaře Soriana, který jako první druhometař v historii zaznamenal v sezóně 30 homerunů a 30 ukradených met. Bohužel Yankees vypadávají hned v prvním kole playoff s pozdějšími vítězi Angels.

V roce 2003 mají Yankees nejlepší bilanci v celé MLB (101-61) zvýrazněnou Clemensovým třístým vítězstvím a 4000. strikeoutem. V druhém kole playoff se v dramatické sedmi zápasové sérii utkávají s Red Sox a série je specifická incidentem ve třetím zápase, kdy se oba týmy popraly a také sérii ukončujícím walkoff homerunem Aarona Boona v 11. směně 7. zápasu.

V roce 2004 přichází do Yankees Alex Rodriguez jako nejdražší hráč v historii a přeučuje se hrát třetí metu, aby Derek Jeter mohl zůstat na spojce. V druhém kole playoff se Yankees opět setkávají s Bostonem a bohužel se stávají prvním týmem v historii baseballu, který prohrává sérii ve které vedl 3-0. V roce 2005 se Alex Rodriguez stává Nejužitečnějším hráčem Americké ligy. Yankees opět vyhrávají divizi, ale v playoff vypadávají hned v prvním kole. Sezóna 2006 byla zvýrazněna druhým bostonským masakrem, kdy Yankees vyhráli pět zápasů v řadě na Fenway Parku se skóre 49-26. Navzdory devíti vítězstvím v divizi v řadě, vypadávají Yankees opět v prvním kole playoff.

Vypadnutí z playoff bylo ještě zhoršeno tragickým úmrtím Coryho Lidla, který se svým letadlem narazil do výškové budovy. Přesně 18. června 2007 Yankees pokládají základní kámen nového stadiónu. Během sezóny končí jejich šňůra devíti divizních titulů v řadě, ale díky „Divoké kartě“ se do playoff dostávají, ale opět končí v prvním kole. Následně Joe Torre odmítá zkrácený kontrakt a odchází zpět do Národní ligy k týmu Los Angeles Dodgers.

Sezóna 2008 byla poslední, která se hrála na původním stadiónu. Z toho důvodu a jako pocta tomuto chrámu sportu se zde konal každoroční all-star zápas. Po posledním zápase pronesl kapitán týmu proslov k fanouškům, poděkoval jim za dlouholetou podporu a pobídl je, aby si vzpomínky z tohoto stadiónu přenesli na nový a přidali k nim nové. Sezóna pod novým trenérem Joem Girardim, ale nebyla úspěšná. Spousta zranění nakonec vedlo k tomu, že tým po čtrnácti letech chyběl v playoff. Po sezóně se Yankees rozhodli k větším nákupům a do týmu přišli Sabathia, Teixeira a Burnett.

Sezóna 2009 byla oproti předchozí jako nebe a dudy. Yankees vyhráli divizi s náskokem osmi vítězstvími na Red Sox a v prvním kole se utkali s Twins. Ty se jim podařilo sméct a v druhém kole se utkali s Los Angeles Angels, tedy týmem, který je dvakrát vyřadil v posledních sedmi letech. Ale ne tentokrát, Yankees vyhrávají sérii 4-2 a stejným poměrem si poradili ve Světové sérii i s Philadelphií Phillies. Yankees tak získali svůj 27. titul.

Poslední významné momenty z právě probíhající sezóny jsou bohužel dvě úmrtí. Dlouholetý hlasatel Bob Sheppard zemřel ve věku 99 let přesně 11. července 2010. Dva dny na to ho následoval muž, který za 37 let svého vlastnictví udělal z Yankees firmu v hodnotě přes miliardu amerických dolarů. George M. Steinbrenner drží rekord v nejdelším vlastnictví jakéhokoliv klubu v MLB.